Kontakt

+420 608 582 453
info@TesaneTramy.eu

Dřevěné trámové stropy

Výroba dřevěných trámových stropů s fošnovým záklopem je jednou z častých konstrukcí, kde je možno využít tesaných trámů ve spojení s fošnovým záklopem. Vyrobím renesanční ručně tesaný dřevěný trámový strop s řezbovanými trámy, Ať už jako kopii Vašeho původního dřevěného stropu v chalupě či významějším objektu, který již není možno zachránit, anebo Vám kompletně navrhnout a následně vyrobit dřevěný strop nový.

A něco o dřevěných trámových stropech

Nejjednodušší stavení původně neměla strop – kouř z topeniště unikal volně do podstřeší a odtud otvory ve střeše ven.

Stropy se začaly uplatňovat z několika důvodů. Především to byla snaha uchovat za drsného počasí v místnosti co nejvíce tepla, dále strop umožnil využít podstřeší a snad to byly i důvody statické, protože stropní trámy zpevňovaly stěny a bránily jejich borcení. Vývoj stropu je vlastně úzce spjat s vytápěním domu. Nejdříve dostaly dřevěný strop světnice. Síň v některých obydlích neměla strop ještě koncem 19. století.

Na Valašsku a Těšínsku byly náznaky dřevěných stropů v obytné místnosti, jejíž obytnou část a půdní prostor ohraničovalo jen několik volně položených neotesaných kulánů v blízkosti topeniště, na něž se odkládaly různé předměty.
Povalové stropy
a - povalový dřevěný strop z kulánů; b - povalový dřevěný strop z dvoustranně hraněných kulánů (u příkladu a, b se v podhledu uplatňují obliny, b má vzhledem k dvoustrannému hranění větší dosedací plochy a lépe těsní); c - povaly hraněné ze tří stran pro rovný podhled; d - spojovací a ztužující prvky povalových stropů. 1 - kovové skobky ke spojení povalů; 2 - dubové nebo kovové klínky.
V dalším vývoji se stropem staly nehraněné trámy pokládané vedle sebe, na něž se shora (z půdy) navrstvila sláma, na ni s vodou rozmělněná hlína. Nad chlévy se někdy kulány omotávaly slámou namočenou v blátě.
Takto zhotovený dřevěný strop byl teplý a také částečně odolný proti požáru. Stropům tohoto typu se říká stropy povalové. Podhled se ponechával tmavý, mořený nebo se bílil jako stěny. Trámy povalových stropů byly vzájemně svázány dřevěnými kolíky, aby se zatížení přenášelo na celou stropní plochu. Později se kulány otesávaly ze dvou stran, aby styčné plochy lépe těsnily, anebo se opracovaly ze tří stran a řazením takto otesaných trámů se vytvořil rovný podhled.
Mladší jsou dřevěné stropy prkenné (trámové), které se začaly objevovat v 19. století a vytlačovaly těžké dřevěné stropy povalové. Nejdříve se dělaly z ručně štípaných prken, později z prken opracovaných stolařsky, kladených na stropní trámy na sraz a nebo překládaných, aby se utěsnily spáry. Spáry se také překrývaly lištami.
Dřevěný trámový strop s opticky uplatněným záklopem provedeným na sraz. a - příčný řez stropnicí (1) a podélný řez záklopem (2); b - podélný řez stropem
Dřevěný strop na němž se výrazně uplatňují jednoduché obdélníkové krycí lišty. a - příčný řez stropnicí a podélným záklopem; b - příčný řez záklopem - stropnice je v pohledu (v řezu jsou nakresleny některé způsoby úpravy záklopu). 1 - stropnice; 2 - pohledový záklop; 3 - krycí lišta stykové spáry záklopových fošen; 4 - záklopové fošny s polodrážkou; 5 - spojení na sraz (viditelné hrany záklopu jsou zkoseny, takže se i při pohledu na sraz vytvoří plastičtější povrch).
Dřevěný trámový strop s viditelným překládaným fošnovým záklopem, hrany fošen jsou výrazně profilované. a - příčný řez stropnicí; b - příčný řez záklopem (stropnice je v pohledu). 1 - stropnice; 2 - dolní fošna záklopu s profilováním; 3 - horní fošna záklopu přesahující přes okraje spodní fošny o 4 až 6 cm na každé straně; 4 - podkladek položený na stropnici pod horní fošnou záklopu.
Dřevěné stropy z tmavých hraněných trámů s prkenným záklopem se natíraly dobytčí krví. Aby bylo v místnosti více světla, nahazovala se pole mezi trámy omítkou a bílila se vápnem jako stěny. Zděné chalupy měly pod dřevěnými trámy rovný podhled z prken, rákosových rohoží a omítky. Tím se stal strop méně hořlavým, ale zároveň se snižovala světlá výška místnosti.
Také dřevěné trámové stropy se shora tepelně izolovaly vrstvou hliněné mazaniny. Přeměna primitivních stropů ve složitější probíhala pozvolna. Dokonalejší a výstavnější dřevěné stropy se dělaly spíše ve světnici než v síni, komoře nebo v jiných hospodářských prostorách.
Původní součástí stropní konstrukce byl průvlak – rošt. Byl to silný hraněný trám procházející v podélné ose středem stropu pod stropními trámy, původně po celé délce stavby. Měl pojistnou funkci – podpíral stropní konstrukci. Původně také spočíval na zvláštních sloupcích, soškách, zazděných do příčných stěn domu, anebo jej uprostřed světnice podpíral sloup. Rošt býval bohatě zdoben dřevořezbou a sloužil jako odkládací plocha pro uložení vzácnějších předmětů. Při úpravě chalupy by měl být ponechán původní dřevěný trámový strop ve všech místnostech, kde byl zachován.

Dřevěný trámový strop s fošnovým záklopem je výrazným prvkem nejen stavebním, ale i architektonickým.

Jsou-li dřevěné stropy ve špatném stavu, měly by se upravit tak, aby se co nejvíce zachoval jejich původní ráz.